9. června 2015 Zdeněk Lorenc: Jak krásný den

ZDENĚK LORENC

JAK KRÁSNÝ DEN

 

Potkal jsem malého psa který voněl

Za jeho ušima vyběhl smích dětí

 

Daleko pod mořem

Jak svět pod petlicí

A za ní tajemství

Sráz za kterým je nula

Bude déšť

Opět se posunou hvězdy kolem očí

A zpívající sochy ponesou tvaru budoucího ovoce

 

Můj bílý kůň odlétá do dálky

Jak ticho po silnici do dálky

 

Uprostřed nitra pochod

Železo proměňované v lučavku a hlad

 

Neznám světla která mají dokonalý rozptyl

Kolik stínů zemře ještě násilím