8. října 2017 (na neděli) Allen Ginsberg: Ve skladišti zavazadel autobusové společnosti Greyhound (ukázka)

ALLEN GINSBERG

VE SKLADIŠTI ZAVAZADEL AUTOBUSOVÉ SPOLEČNOSTI GREYHOUND (ukázka)

 

I

V hlubinách konečné stanice Greyhoundu

sedím mlčky na vozíku se zavazadly, koukám na nebe a čekám na odjezd rychlíkového autobusu do Los Angeles,

trápím se věčností nad střechou Poštovního úřadu na rudém nočním nebi nad městem,

civím přes brejle a s hrůzou jsem si uvědomil, že tyto myšlenky nebyly věčnost, ani chudoba našich životů, nedůtkliví úředníi oc zavazadel,

ani milióny plačících příbuzných obléhajících autobusy a mávajících sbohem,

ani milióny dalších chudáků štvoucích se z města do města, aby navštívili své milované,

ani Indián mrtvý strachy rozmlouvající s obrovským policajtem u automatu na coca-colu,

ani rozechvělá stařena s holí vydávající se na poslední výlet svého života,

ani cynický vrátný v červené čepici sbírající své čtvrtdolary a smějící se nad potlučenými zavazadly,

ani já rozhlížející se kolem sebe ve strašlivém snu,

ani kníratý černoch, šéf jménem Spade, rozhodující zázračnou dlouhou rukou o osudu tisíců          expresních balíků,

ani teplouš Sam v suterénu kulhající od jedné olověné bedny k druhé,

ani Joe u podacího pultu s svým nervovým tikem, zbaběle se usmívající na zákazníky,

ani šedozelený velrybí žaludek, vnitřní podkroví, kde uskladňujeme zavazadla v ohavných          regálech,

stovky kufříků plných tragédie, kolébajících se dozadu a dopředu, čekajících, až budou otevřeny,

ani zavazadlo, které se ztratilo, ani poškozená držadla, zmizelé jmenovky, zničené dráty & přetrhané provazy, celé bedny explodující na betonové podlaze,

ani lodní pytle vyprázdněné do noci v poslední úschovně.

 

II

Teď mi Spade připomněl anděla, jak vykládal autobus,

oblečený do modrých montérek, s černou tváří, dělnickou čepicí úředního Anděla,

jak postrkoval břichem obrovský plechový vozík, naložený hromadou černých zavazadel,

jak vzhlédl, když míjel rozsvícenou žlutou žárovku nad rampou a držel vysoko na ruce železnou pastýřskou hůl.

 

přeložil Jan Zábrana