7.7.2014 Konstatin Balmont: Benjamínek

KONSTANTIN BALMONT

BENJAMÍNEK

 

Po lovu tlupa zapálila ohně.

Kamzičí kosti v zubech praskaly.

Usedl nad svah rokle u skály,

očima bloudil zamyšleně po dně.

 

Byl mladý. Slabý. Nemiloval štvaní,

neuměl zvíře zabít s radostí.

Dojedl. Viděl dírku na kosti.

Foukl tam. Kost mu zazvučela v dlani.

 

Vzlyk štěstím. Znovu vyzkoušel ty zvuky.

Jako když v trylku ptáci zpívají.

Tlupa se smála. A on k šalmaji

 

dál tiskl ústa. Nový pohyb ruky

a nový tón a nový požár muky.

Našel v něm hvězdu svých snů o ráji.

 

přeložila Ivana Vrbová