6. února 2016 Alfred Mombert: Za večerního soumraku vždycky…

ALFRED MOMBERT

ZA VEČERNÍHO SOUMRAKU VŽDYCKY…

 

Za večerního soumraku vždycky

sedí přede mnou s velkým truchlivým okem

němá ohyzdná ropucha.

Zvedám a beru si na klín

to šedozelené kluzké zvíře,

dívám se v jeho obrovské truchlivé oko:

Které miluji jako dítě

své noční pustiny.

 

přeložil Ludvík Kundera