Zajímavosti

6. dubna 2017 Ann Radcliffová: Poutník

ANN RADCLIFFOVÁ

POUTNÍK

 

Přes Apeniny, nohy zkrvavělé,

se osamělý poutník cestou bral,

by Panně Loretánské z duše vřelé

svou obětinu k poctě odevzdal.

I v horách nyní brzy šero bude,

vždyť dole v údolí již zhasnul den –

jen na západě v teskné záři rudé

se třpytí obzor, slabě osvětlen.

Vysoko nad hlavou mu šumí bory,

jak vítr koruny jim čechrá líně,

pod ním zas vodopád se řítí z hory.

Na chvíli poutník prodlí na výšině.

Pak k údolí se kroky jeho pohly,

kde na skále zří poustevníkův kříž.

tam údy v teple spočinout by mohly

na loži listnatém, jak doufá již,

v jeskyni muže, který se tam modlí.

Nešťastný Lukáši, toť doupě zrádné!

Za skálou tiše hrozný zbojník stojí –

stín jeho na cestu však nedopadne,

by varoval tě včas pro spásu tvoji!

Dál kráčí poutník se svou zbožnou písní,

kterou vždy večer před spaním si zpívá.

Na kořist skočí lupič, zle ji tísní –

krvácí poutník, ochable se dívá,

leč v pokoře své pomstychtivý není

a vrahu umíraje šeptá – odpuštění.

 

přeložili Eliška a Jaroslav Hornátovi