6.12.2014 Ludwig Fulda: Po proudu

LUDWIG FULDA

PO PROUDU

 

Dál po proudu! Já stojím bled

na břehu, zdržuje pláč stěží,

čís milá ruka naposled

se loučíc v mojí ruce leží.

 

Dál po proudu! Už v lodi jsem;

a plachty dmou se, šumí vlny.

Kdos točí bílým šátečkem

a zaniká hlas žaluplný.

 

Dál po proudu! Slední hlas!

a horká slza v oku chví se;

tak prchá štěstí, mládí čas

dál po proudu a nevrátí se.

 

přeložil Emanuel z Lešehradu