5. září 2015 Jiří Karásek ze Lvovic: * * *

JIŘÍ KARÁSEK ZE LVOVIC

* * *

 

Jsem starý flagelant, jenž boky šlehá nahé

Za písně pochmurné do smrtné únavy,

By klesl vysílen a v proudu lásky vlahé

Zrak stočil naposled v bok Krista krvavý.

 

Jsem drsný námořník, jenž do tmy pluje z jasna

Po mořích Neznáma jak s větry o závod,

By náhle slyšel škleb a posměch ďábla žasna

A s lodí rozbitou v klín padl zrádných vod.

 

Jsem zachmuřený kněz, jenž v kobkách chrámu ztměných

Mši tichou denně čte u Panny zázračné,

By, smutný zpovědník všech duší zatracených,

Jich hříchův ukryl stín v žaláři duše své.

 

Jsem dítě Sodomy, v sny marně zatoulané,

Než požár zničení se po všem rozlije.

Hřích, vášeň miluji, když v rudý záblesk vzplane,

A kultů tajemných zbožňuji orgie.

 

Jsem básník morózní, jenž cítí každou muku

Jak housle tenkých strun, když prsty se jich tknou,

Jež vášní chmurný hráč vzal v drsnou svoji ruku,

By struny potrhal mých nervů divou hrou.

 

Jsem starý flagelant, jenž zmučen dokrvava,

Jsem drsný námořník pod stěžněm rozbitým,

Jsem zachmuřený kněz, jenž rozhřešení dává,

Jsem dítě Sodomy, jež snům se marným vzdává,

Jsem básník morózní, umučen dílem svým.