4.9.2014 Arthur Rimbaud: Vynořující se Venuše

ARTHUR RIMBAUD

VYNOŘUJÍCÍ SE VENUŠE

 

Ze staré vany, jejíž smalt je zapuštěný,

vyplouvá jako z rakve hnědá kakada.

Pomáda stéká na tvář líné, hloupé ženy.

Navzdory úsilí jí chátrá fasáda.

 

Tučný krk zešedl, lopatky vyčnívají.

Nápadný krátký hřbet nás přitom nesmí mást –

boky jsou baňaté, až skoro převis mají.

Tuk se v nich ukládá, pod kůží tvoří plást.

 

Páteř je zarudlá a celek zavání

odérem hrůznosti a možná rouhání.

S lupou pak odhalíš nejednu další chybu.

 

Na bedrech nápis Clara Venus zasvítí.

A v tom ten mocný zadek se dá do pohybu,

ohavně krásný díky vředu na řiti.

 

přeložil Vladimír Janovic