31. května 2016 Zsuzsa Takácsová: Studna

ZSUZSA TAKÁCSOVÁ

STUDNA

 

Loučí se s každým, všude

postojí. Bojím se, že jí mají dost.

Prohlíží obličeje příliš dlouze.

Bezvýznamným slovům připisuje původní smysl.

Vidí naposled i věci, které vidí

poprvé. Ne, nelze říci,

že se křečovitě drží, vždyť dobrovolně

klesá do hlubin, pustila betonovou

obrubu; něžně vzhlíží k vyděšeným tvářím,

které se nad ní nachylují.

 

přeložila Lucie Szymanowská