30. září 2016 anonym: Blues poslední míle

ANONYM

BLUES POSLEDNÍ MÍLE

 

Ptáte se, proč je mi smutno, proč mám blues,

proč pláču, naříkám?

Však kdybyste věděli, kdybyste znali

ten důvod, kterej mám.

 

Víte, co mi ten prašivej soudce udělal,

Řek, že mi muže nepustí! Já zůstala stát, němá, ubohá…

Musí na šibenici! Na tom se usnesli!

 

Sem a tam chodím přes celej ten dlouhej soud.

Povídá soudce: „Nemůžeš ani prstem hnout.

Musí na šibenici. Tam ho kat za krk popadne,

životem musí zaplatit a do díry se propadne.“

 

Lidičky, nechtěl mluvit, až už pozdě bylo.

Vezmou mu život, že se to státu uráčilo!

Když mýmu chlapečkovi černou kápi na hlavu dali,

Bože, já prosila šerifa, mě aby místo něj vzali!

 

Den do den vidim teď tu smyčku šerednou,

polykám slzy – ale copak mi pomůžou!

Třináct schodků, poslední cesta, a ruce měl svázaný –

tak mi ho vzali, jediný slunce mý.

 

přeložili Josef Škvorecký a Lubomír Dorůžka