30. května 2017 Agrippa d’Aubigné: Zuzana a Diana

AGRIPPA D´AUBIGNÉ

ZUZANA A DIANA

 

Zuzana slyšela mne vzdychat pro Dianu

a rušit vzlykáním noc poklidnou i sen.

Mé vzdechy vzrůstaly a jejich zvuk zněl k ránu

jak drsný severák, jenž vpadá do sosen.

 

„Diana mrtva je,“ Zuzana pravila mi.

„Jak může z hrobu víc než já v tvé posteli?

Což její zhaslý zrak víc než ten můj mámí?

Profánní láska je, dál k mrtvým roste-li!

 

Zda něco svatého chceš vyčarovat z pekla?

Smí její hvězda plát, když zhašená je, leklá,

a klid a obraznost válečně přepadla?“

 

– „Zajisté, Zuzanko… Diana světlem hostí.

jen proč mi nemůže smrt její lásku dát,

když, mrtvá, může ti dát tolik žárlivosti?!“

 

přeložil Vladimír Holan