3. září 2015 Gottfried Benn: Muž a žena procházejí rakovinovým barákem

GOTTFRIED BENN

MUŽ A ŽENA PROCHÁZEJÍ RAKOVINOVÝM BARÁKEM

 

Muž:

Zde tahle řada samý rozpad klídnů

a tahle řada rozpad hrudí, ňader.

Pach. Sestry střídají se po hodině.

 

Pojď, zvedni klidně tuhle přikrývku.

Hle, tahle hrouda sádla, shnilých šťáv,

to bylo kdysi uctíváno mužem,

prý: opojení, domov!

 

Vidíš tu jizvu tady na prsou?

Cítíš ten růženec rozměklých bulek?

Sáhni si. Měkké maso, nebolí.

 

Tahleta krvácí jak ze sta těl.

Ne, nikdo nemá tolik krve.

Zde téhle vyřízli

nejprve dítě z prožraného klína.

 

Nechají je tu spát. – A novým řeknou:

Vyspíte se tu z chorob. – V neděli

je pro návštěvy trochu probudí.

 

Potravy zkonzumují málo. Záda

jsou proleželá. Vidíš mouchy? Někdy

je sestra vydrhne. Jak lavidi.

 

Hlína se dme kolem postelí.

Maso se stává krajinou. Žár mizí.

Štávy už zvolna tečou. Země volá.

 

přeložil Ludvík Kundera