3. března 2016 Emanuel šl. z Lešehradu

EMANUEL ŠL. Z LEŠEHRADU

VZPOMÍNKA

 

– – – A její slova měla vůní nádech,

když vláčně plynou parkem z večera,

a měsíc jilmy bledým leskem zadech

a kraj má odstín mdlý již, do šera.

 

A její vlasy tlaky mlžné háje,

kde dřímou jezer modrá zrcadla

a doliny, kde v létě chlad a tma je,

snu osiřelá místa zapadlá.

 

A její srdce pělo písní v štěstí,

když tiskl jsem je v slastném objetí:

že, vše , co snil jsem, kdysi musí zkvésti

a touha má, až k Slunci doletí…