Zajímavosti

29. října 2016 Jiří Orten: Daleké svítání

JIŘÍ ORTEN

DALEKÉ SVÍTÁNÍ

 

Vzdálené světlo. Strach. A cosi zlého nese.

Tělo, má přetvářka, to napovídá rytmy,

jež oddalují pád. Vy zaposloucháte se

a neslyšíte nic. Jen náznak. Úzkost. Přítmí.

 

Promnu si oči. Bdím. A na kávové lžičce

můj spánek po kapkách čeká, až vezmu jej.

Krátce a blízce je. Nemohu modlitbičce

svěřit, co slyšel jsem, že řekla: poslouchej,

 

jak se mám rozednít? Myslí si na jitřenku

tělo, má přetvářka, nad kterou smiluje se

nějaká hospůdka, která mne volá zvenku.

Vzdálené světlo. Strach. A cosi zlého nese.