29. března 2017 Arthur Rimbaud: Pocit

ARTHUR RIMBAUD

POCIT

 

Za letních soumraků se vydám pěšinou

po trávě nejměkčí a drsně hlazen klasy.

Zasněný ucítím tu svěžest omamnou

a vítr bude mi svou dlaní cuchat vlasy.

 

Slovo či myšlenka mi hlavu neznaví.

Však láskou budu mít svou duši přeplněnou

a půjdu daleko jak cikán toulavý,

šťasten v té krajině, jako bych šel tam s ženou.

 

Přeložil Gustav Francl