28. října 2017 Sergej Orlov: * * *

SERGEJ ORLOV

* * *

 

Vám se to nikdy nestává?

Večer, v té chvíli před západem?

Není to stesk, jen představa,

při které zachvěješ se chladem.

Všechno tu končí. Svět a svit.

Můžeš si sáhnout na přísluní

i cigaretu připálit,

jen krok – a navždy zmizíš v tůni.

Les, červánky. A za zády

všechno, nač slova stačí stěží:

síť silnic, lomy, přehrady,

sta měst, bezpočet střech a věží.

Všechno je vzadu. Kudy kam?

Ó nebe, země, mezní tího!

Ohlédni se. A zvol si sám.

Nenajdeš tam nic novějšího

než to, co znáš, co vzadu je.

A chce-li se ti, začni znova,

dokud se vpředu nesnuje

tůň purpurová.

 

přeložil Jiří Mulač