28. července 2015 Jan Zahradníček: Přání

JAN ZAHRADNÍČEK

PŘÁNÍ

 

V zahrádkách prázdno a jen slunce mate,

jak loukou rezavou se prochází –

běžím a sbírám verše kostrbaté

namísto květin do vázy.

 

Horce a rukou chvějící je váži,

hledaje zástupní svůj rým,

by příkrost nesvárů svou prudkou paží

zpět dýchající přitisk k ňadrům svým.

 

A pomiloval bláto s fujavicí,

hlad, trpkost svíravou a křivdy též,

dubna a května vůní vzlykající

pochladil chlad, jímž musíš jít a jdeš.

 

By těžce vznesl se a jako skřivan

na čelem tvým už od Hromnic se třás –

já láskou usvědčen a z lásky podezříván

v šlápějích tvých fialky hledám zas.