26. června 2016 (na neděli): František Halas: Antická scéna

FRANTIŠEK HALAS

ANTICKÁ SCÉNA

 

Ruku kosmatou spatříš jen ze křovin

bříško napjaté snícího kozonoha

křeč prstů a známá gesta mnohá

že smíchem dusí se skrytý stín

bakchantčin

 

Jak je překvapen a jak se horce tlačí

k té jež vlasem spuštěným jeho flétnu

malou

lehtá s uměním až touhou nenadálou

ji chtivá ústa rosou lásky smáčí

 

Mile unaven kopýtky do boků jí buší

a rukou zvědavou ji celou prohledává

drzým a obratným nezbeda se stává

vsouvaje růžky tam kam nejméně se

sluší

 

Když mu zahrozí moldánky natahuje

tu ona s lítostí na flétničku mu zase

zapíská

a sama rozvernou s stává z klučiska

obkročmo béře ho až slastí usrkuje

 

Nastala noc flétna mlčí kdosi v dálce

supí

kozonoh usnul spí tvrdě zmalátnělý

naposled pohladí jej až zatřese se celý

a do tmy odbíhá kde kentaur vášní úpí

 

Ráno probuzen hle flétna opět hraje

vstává s pláčem a bloudí po lesích

z větví jej dráždí šeptání a dryad smích

tu vztekle k dírce stromu přilepen jednu z nich

umlčuje