26.5.2014 (na neděli) Voltaire: Rozpustilá písnička

VOLTAIRE

ROZPUSTILÁ PÍSNIČKA

 

Amintho, hledám lesík tvůj,

měkoučké vřesoviště,

vroubící malou něžnou sluj,

jež vede do bludiště.

Jak v létě, v zimě – vždy ten kraj

je poset spoustou kvítí.

Ó, nech mne jen v ten krásný háj

několik slzí vlíti!

 

Můj pane, jděte v jiný kraj

své horké slzy vlíti,

moh byste zkazit ten můj háj

a jeho pestré kvítí.

Kdybyste plakal do těch krás

proud slzí svého pláče,

mohla bych ronit v jiný čas

zas jiné za ty vaše.

 

Jak? Strach máš z písní šalmají?

Kde se to v tobě béře?

Což nevíš, jak to dělají

při lásce na Kyteře?

Nuž věz, že vtipný milovník

v tom roztomilém boji

vylévá pláč jen na trávník

a půdu nenapojí.

 

Můj drahý, pro vás chtěla bych

se všeho odvážiti!

Však za těch chvilek přešťastných

se sotva kdy kdo cítí.

Jste cele zvládán radostí

a nejste pánem sebe.

Žel, nezdržíte v slabosti

to – co vám dalo nebe.

 

přeložil Svata Kadlec