24. prosince 2015 Michal Horáček: Štědrý večer

MICHAL HORÁČEK

ŠTĚDRÝ VEČER

 

Pozdě psi na dvoře zbystřili sluch,

hvězdy se zjevily bez varování:

Zlatýma očima dívá se bůh.

Pojď ke mně, chci mít dlaň ve tvojí dlani.

Vidí nás? Nejsme ti prorokovaní,

kterým je určena milost a vzkaz…

Neptám se: „Věříš v něj?“ Mám jenom přání,

aby on uvěřil – uvěřil v nás.

 

Dřevěné zvony teď rozhoupal vzduch,

ve vlnách šíří se očekávání.

Pro uši ticho a pro srdce vzruch:

jabloně putují úbočím strání,

nahé a černé s na kopcích klaní.

Dozrála jablka. Dozrají zas?

Nevědí. Nevíme. Dokonce ani,

jestli on uvěří ovoci v nás.

 

Na nebe vrací se široký pruh

mraků a na psy jde obvyklé spaní.

Z výšky jsme drobnější nežli pár much,

a přesto doufám, že pozorovaní.

V lásce a při práci, na cestách plání,

v básních a všude, kde plyne náš čas,

potají myslíme na požehnání.

Na to, zda on může uvěřit v nás.

 

Blizoučko štědrá noc, spolehnem na ni?

Přestože do tváří zaštípal mráz,

zahřál m okamžik šťastného zdání:

vidět tě,viděl mě, uvěřil v nás.