23. srpna 2015 (na neděli) Vadim Jegorov: Píseň o AIDS

VADIM JEGOROV

PÍSEŇ O AIDS

 

Občané a soudruzi, pánové a dámy,

mládenci a děvčata, tátové a mámy,

černoši i běloši, obludy i múzy,

už jste jistě slyšeli zprávy plné hrůzy,

že Evropou se příznak aidsu plíží,

žádná rýma ani bolest v kříži,

žádný mor a vředy ošklivé

nepřetrumfnou virus jménem há í vé.

I když vědci hádají, stejně vědí málo

o tom, kde se aidsové nebezpečí vzalo.

Kdo je ale zvyklý dát na fakta a na svědky,

dobře ví, že za tím jsou zrádné cizí rozvědky.

Jenom hloupý nevěřil by tomu,

že ten aids je výtvor Pentagonu.

Aidsový meč chtěl by na nás vzít,

přitom všechno svrhnout na africký lid.

Nebojme se nákazy, známe přece původ.

Nevázanost pohlavní, to je hlavní důvod.

Ten, kdo se chce vystříhat předčasnému úhynu,

žádné pletky intimní mimo vlastní rodinu!

Na nás virus nemá se co sápat,

ať se před ním chvěje zvrhlý Západ,

ať si zoufá, hledá marně lék,

my se ani nehnem od svých manželek.

Nositele nákazy jestli zjistili jste,

ohlašte ho, občané, na příslušných místech. Kamarádství falešné hatilo by prevenci.

Aids má totiž vzestupnou vývojovou tendenci.

Já však věřím, že ten virus dravý

přestavbu nám stejně nezastaví.

Jako štít a jako pevná hráz

ministerstvo zdravotnictví chrání nás.

My se aidsu vůbec nebojíme,

my mu jako větru poručíme.

To jen tam se umírá jen tak,

kdežto v naší krásné vlasti je to naopak

 

přeložil Milan Dvořák