23. října 2016 (na neděli) Vítězslav Nezval: Absolutní hrobař (ukázka

VÍTĚZSLAV NEZVAL

ABSOLUTNÍ HROBAŘ        (ukázka)

 

Pod trhlinou ve dřevě stropu barvy uzeného masa

V níž pletou dva drátěné sluneční paprsky fialovou punčochu

A vrhají svůj odlesk podobný otiskům prstů na hliněný džbán plný piva

Podpíraje levým ramenem z něhož vyčnívá kořen

Traverzu hospody uvadlých věků

Absolutní hrobař

Tráví jeden ze svých hnilobných všedních obědů

Tak

Že

Jeho

Levé oko podobné naloženému vejci

Je upřeno

Směrem ke katastrální mapě vytvořené pavoukem na salámu potaženém plísní

Zatímco z jeho pravého

Mušími larvami vysmaltovaného oka

Vyletí občas masařka velikosti knoflíku

Do otevřeného okna

Jež napodobuje

Modrou skalicí zatopené žně

Pod šibenicí z hrabic ozdobených chrpou a střívky malých polních myší

 

Absolutní hrobař

Stár takřka jak tento rulový kraj

Z jehož jeslí pije přivázaný osel

Zbytky včerejší bouře

Vztyčuje hlavu s vlasy připáleného řízku

A houby jež prorostla klobouk

Aby ji znovu svěsil nad motykou velikého uštknutí

Podepřenou o nahnilou podlahu se stopami po roztřepaném slamníku

 

V pěsti mu křečovitě dokonává skřivan nejmenších kousků prsti

Kterého pokládá v roztržitosti za zlatník

Neboť absolutní hrobař je muž dalekozrakých myšlenek

Roztroušených po hřbitovech jako podešve

A pije-li pije z bezedných nádob

Jako pijí proděravělé lebky minerální vodu z podzemních okapů