23. listopadu 2016 Olga Bergolcová: Památce Ivana Makarjeva

OLGA BERGOLCOVÁ

PAMÁTCE IVANA MAKARJEVA

 

…A večer, vprostřed plání krabatých

se náhle zrodilo a začlo šeptat moře.

Skončila sláva. V kasárenském dvoře

jak vždycky: nástup, cesta za dráty.

 

Šli v píscích, v patách ochraptělé psy.

Strážní jak obyčejně nadávali.

K baráku došel z posledních svých sil

a jako mrtvý na slamník se svalil.

 

V noci se náhle probudil a vstal.

Poslouchal, jako poslouchají děti.

do střechy živý deštík bubnoval

v kraji, kde prší jednou za století.

 

A tu se náhle usmál pochopiv,

že nejsou žádní psi a koncentráky.

Jen člověk stvořitel že opravdu je živ

a to, co včera stvořil: zem a mraky.

 

1955

 

přeložil Sergej Machonin