22.9.2014 Konstantin Biebl: Šanson

KONSTANTIN BIEBL

ŠANSON

 

Ze sálu tančící pár

do letní noci vkroužil.

Harlekýn pláče, že už je stár,

stále se souží.

 

Dýku zved do výše, jak je to na ní znáti,

buď milostiv, Pane, hříšnici!

Chytá ji za sukýnku, jež vpředu se krátí,

jak bývá v šestém měsíci.

 

V kalichu lilie dítě spí,

ve vánku hudby kolébá se,

a harlekýn pláče, rolničky zní,

kolombina usmívá se.

 

Tu na smrt zbledlý harlekýn

ztratil svůj pláč i tragickou masku.

Tichounce, aby to slyšel jen jejich syn,

vyznává jí svou lásku.