22.6.2014 (na neděli) Zdeněk Barborka: Ty to chceš a zalykáš se

ZDENĚK BARBORKA

TY TO CHCEŠ A ZALYKÁŠ SE

 

Všechno

To je k zbláznění

Ale ty to chceš

 

Raději zavřít oči

I tak vidíš

Rychlé útoky

Cévy otvírají dlouholeté žaláře

Krev jásá a tuhne

Váza se převrhla a květy se poznávají znovu Někdo vykřikne Na to však nemysli

 

Pak vidíš dlouhovlasou krasavici

Nepředstavuj si oprátku

Tato žena je daleko smyslnější

Tato žena je sled závratí

A ty se bojíš osamět

Protože závrať usmrcuje spolehlivě

V samotě

V hodinách padání neúnavného jako déšť

 

A náhle jezero s nepříjemným hlasem

Počíná šedivět jakoby přicházela bouřka

A závrať znovu přichází když usínáš

Ráno pak spěcháš zbytečně

A nevíš jak zahnat to hejno očí

To hejno očí které se zrodily přes noc

Jsou těžké a dívají se nepřátelsky

Zastav se tedy a mávni rukou

 

Je toho tolik

Nestačíš se dívat

Teď se to střídá rychleji

Ještě chvíli to vydržíš

A již křičíš

Já tomu nerozumím nerozumím

Nerozumím

A oči mohou být zavřené nebo otevřené

Neutíkej

Je to uvnitř očí

 

Všechno

Ano je to k zbláznění

Ale ty to chceš

A zalykáš se