21. února 2016 (na neděli) Jacques Prévert: Barbara

JACQUES PREVERT

BARBARA

 

Rozpomeň se Barbaro

Pršelo bez ustání na Brest toho dne

A ty jsi kráčela usměvavá

Kvetoucí okouzlená zurčící

Jak stékal déšť

Rozpomeň se Barbaro

Déšť smáčel bez ustání Brest

Míjeli jsme se v Siamské ulici

Usmála ses

A já jsem se usmál stejně

Rozpomeň se Barbaro

Ty již jsem neznal já

Ty která jsi mě neznala

Rozpomeň

Vzpomeň si přesto na ten den

Nezapomeň

Nějaký muž se ukryl v podloubí

Vykřikl tvoje jméno

Barbaro

A ty jsi běžela k němu deštivou ulicí

Zurčící okouzlená kvetoucí

A pak ses mu vrhla do náruče

Rozpomeň se na to Barbaro

A nezlob se na mne že ti tykám

Říkám ty všem které miluji

I když jsem je viděl jenom jedenkrát

Říkám ty všem kdož se milují

A nemusím je znát

Rozpomeň se Barbaro

Nezapomeň

Na tento moudrý a šťastný déšť

Na šťastný tvůj obličej

Na toto šťastné město

Na tento parník na parník z Quessant

A oceán

A na skladiště zbraní

Ó Barbaro

Jaká pitomost je válka

Co děláš teď

V tom dešti železa

Ohně ocele krve

A ten který tě láskyplně svíral

V svém náručí

Je mrtev zmizel nebo je ještě živ

Ó Barbaro

Déšť smáčí bez ustání Brest

Tak jako smáčel prve

Jak dřív

Ale to není to a vše je zničeno

Je to déšť smuteční strašný a bezútěšný

Není to ani už bouře

Železa ocele krve

Jen mraky barvy kouře

které se trhají a zajdou jako psi

Pár mizejících psic

V dešti jenž smáčí Brest

Psic které shnijí někde daleko

Daleko velmi daleko od Brestu

Z něhož už není nic

A nezlob se na mne že ti tykám

Říkám ty všem které miluji

I když jsem je viděl jenom jedenkrát

Říkám ty všem kdož se milují

A nemusím je znát

Rozpomeň se Barbaro

Nezapomeň

Na tento moudrý a šťastný déšť

Na šťastný tvůj obličej

Na toto šťastné město

Na tento parník na parník z Quessant

A oceán

A na skladiště zbraní

 

přeložil Adolf Kroupa