21. května 2016 Karel Červinka: Před kostrou

KAREL ČERVINKA

PŘED KOSTROU

 

Střelil se před lety, neb na obtíž byl světu,

– byl herec potulný a vesele prý žil, –

a pak byl rozpitván a stranou v kabinetu

z něho pan profesor si kostru uložil.

 

Na šedém podstavci tam zadumaný stojí

v okovy mlčení juž dlouhá léta spjat,

klid jemu nepopřán, po bolestech a boji

zde zřím jej s výčitkou, – svůj příští osud – stát.

 

Byl jak já člověkem a plahočil se světem,

též toužil po štěstí a sotva as ho chyt,

žil, dožil, umíral, – vše za sebou šlo letem,

mřel z vlastní potřeby, že životem byl syt.

 

Já herec potulný jsem, hledající štěstí,

na světa jevišti kus hraju po kuse!

Pod masa obalem, jak ve mně kostra chřestí,

já cítím předobře, jak jenom pohnu se!