21.9.2014 (na neděli): Roman Hašek: Rendez-vous

ROMAN HAŠEK

RENDEZ-VOUS

 

I dneska chlad si lhali,                              

zde ještě stojíce.                                        

Vše ironizovali.                                        

A sebe nejvíce.                                         

 

Že všechno je tak líto,                              

co vykvést nesmělo.                                 

– Že za rok nebolí to,                               

co kdysi bolelo.                                        

 

Že už je všechno marné,                                     

když nikdo neslyší.                                  

– Že člověk zvolna stárne                         

a snad se utiší.                                          

 

Že bolest přejde brzy,                               

dnes, zítra, po čase…                               

– A měla v očích slzy                               

a tvrdě smála se.                                      

 

Že jsou tu jakés hříchy,

jež marně skrýti chcem.

Smích nervózní a tichý

mu zahrál hořce rtem.

 

A dál zas hovořili

o starém tématě:

O snech, kde není síly

a hynou vypjatě.

 

O srdci, které plálo

a neznalo to říc,

o rtech, jež řekly málo

a chtěly říci víc. –

 

Dnes naposled tu stáli,

při svitu měsíce.

Vše ironizovali.

A sebe nejvíce.