21.12.2014 (na neděli) Gabriel Mistral: Sklíčení
GABRIEL MISTRAL
SKLÍČENÍ
Když v šatech skvělá
jdeš do kostela, a
pronikáš mě
zrak otvírá,
Když hraješ si jen,
tvé sličné mládí
tak jako hrozen obírá.
Když vyjdeš zase
po drahném čase
v své světlé kráse
jak kněžna ven,
když už se sklání
noc po klekání,
já bývám jasem oslepen.
Jsi vábná víla,
ty, krásko milá,
mnes okouzlila,
až churavím…
Když zvedáš skráně
jsem maten maně,
ty zabiješ mne jednou, vím!
Vždyť trpím strašně,
ty probodáváš mě
a pronikáš mě
jak střela přec…
Když hraješ si jen,
pak opomíjen
Radš zemru jak proklatec.
Rci, co je žití,
když člověk cítí
bez lásky jíti
kol svoje dny?
Má krásko plavá
rci, co je sláva?
Jen pranýř prostřed mlh a tmy!
přeložil Svatopluk Kadlec