21.12.2014 (na neděli) Gabriel Mistral: Sklíčení

GABRIEL MISTRAL

SKLÍČENÍ

 

   Když v šatech skvělá                                

   jdeš do kostela,                                                                                        a     

   pronikáš mě

   zrak otvírá,                                                                           

   Když hraješ si jen,

   tvé sličné mládí                                        

tak jako hrozen obírá.                              

 

   Když vyjdeš zase                                   

   po drahném čase                                             

   v své světlé kráse                                  

   jak kněžna ven,                                     

   když už se sklání                                   

   noc po klekání,                                      

já bývám jasem oslepen.                                    

 

   Jsi vábná víla,

   ty, krásko milá,

   mnes okouzlila,

   až churavím…

   Když zvedáš skráně

   jsem maten maně,

ty zabiješ mne jednou, vím!

 

   Vždyť trpím strašně,

   ty probodáváš mě

   a pronikáš mě

   jak střela přec…

   Když hraješ si jen,

   pak opomíjen

Radš zemru jak proklatec.

 

   Rci, co je žití,

   když člověk cítí

   bez lásky jíti

   kol svoje dny?

   Má krásko plavá

   rci, co je sláva?

Jen pranýř prostřed mlh a tmy!

 

 

přeložil Svatopluk Kadlec