20. října 2017 Dora Gabe: Skála

DORA GABE

SKÁLA

 

Pod jazyk jsem si jedu nastřádala

a o tvých zranitelných místech vím –

tam mířila jsem, jista vítězstvím

otravné šípy, slůvka malá.

 

Vím, teď už trpíš, žádná pomoc není,

teď zaúpíš – už čekám na tvůj ston

a na tvůj výkřik.

Ale na balkón

padá jen soumrak, stesk a osamění.

 

Nic? Mlčíš, jako kdybych nebyla?

Žulová skálo! O lhostejnou hranu

tvoji jak vlna jsem se rozbila

a mizím v nekonečném oceánu.

 

přeložila Jarmila Urbánková