18.1.2015 (na neděli): Oldřich Mikulášek: Nevinnosti
OLDŘICH MIKULÁŠEK
NEVINNOSTI
– Co mi dáš?
– Nemám nic.
– Já ti dám korále.
Co ty mi dáš?
– Dám ti nit. Jenom nit.
Tenkou nit vzpomínek.
ach, na ty korále.
– Co mi dáš?
– Nemám nic.
– Já ti dám květinu.
Co ty mi potom dáš?
– Já si dám pod jazyk
plátek z té květiny,
abys i nejtišší
šepot můj slyšela.
– Co mi dáš?
– Nemám nic.
– Já ti dám peříčko.
Co ty mi potom dáš?
– Schovám je do srdce
pro srdce zachvění,
to tvoje peříčko.
– Co mi dáš?
– Nemám nic.
– Dám ti svůj jeden vlas.
Co ty mi potom dáš?
– Budu s ním v noci spát,
jak s pérkem v hodinách.
(Taky se budíváš?)
– Co mi dáš?
– Nemám nic.
– Já ti dám oči své.
Co ty mi potom dáš?
– Oslepnu, abych tě
do smrti rukama
hledati mohl v tmě.
– Do mi dáš?
– Nemám nic.
– Já ti dám hořkou chuť
ořechů v podpaždí.
Co mi potom dáš?
– Chřípím svým budu snít
jak se mi do jater
do bílých vysvlékáš.
– Co mi dáš?
– Nemám nic.
– Já ti dám v dechu svém
schoulené holuby.
Co ty mi potom dáš?
– Schovám je. V dlaních mých
hnízdo si vyhloubí.