17. února 2016 Jurij Mandelštam: * * *

JURIJ MANDELŠTAM

* * *

Borisu Vildemu

 

Láska a vznícení – to odlétlo,

jen upřímnost a ostražitost zbývá.

S úzkostí se teď do neznáma dívám

a vidím tmu (věřil jsem ve světlo).

 

Ne proto, že můj čas se přiblížil!

Možná, že posečká. Možná i roky.

Ne proto, že už smrt mě vyhlíží

(ten věčný děs její potupné ruky)…

 

Ve mně i kolem mě se však točí

záblesky, stíny – bolí a tísní.

Světlo dne bledne před světlem nočním,

tak nezapomenutelným a jistým.

 

přeložil Petr Borkovec