15. ledna 2016 (na neděli) Jiří Kolář: Ústnice

JIŘÍ KOLÁŘ

ÚSTNICE

 

Opravdu únava obložila mé skráně ledem měsíc šel svou cestou a bila půlnoc

Již jsem zavřel oči když znovu přiblížila k mým rtům svá ústa

Neopětoval jsem polibek ani když její rty nahmataly má semknutá víčka

Minutu nebo dvě naslouchala mému dechu

Spí spí zašeptala a krev její zašuměla tak hlasitě že div jsem nevykřikl úžasem

 

A tu (ještě dnes se divím že se mé ubohé srdce neroztrhlo ve dví) sotva dýchaje cítil jsem jak pokrývka pod níž ležím opouští mé tělo opouští až jej opustila celé

Pozbyl jsem sil a mé oči povolily

S rukama složenýma na rozechvělých kolenou strnule hleděla na můj klín

Potom s pohyby bílé růže se zvedla z lůžka a pokoj se rozzářil aby se vzápětí naplnil vůní karafiátů jejichž krví polila své tělo

 

Když opět zmizelo světlo a měsíc mohl pokračovat ve své tiché pouti po mém umlklém těle ucítil jsem její palčivý dech nad svými boky

A nyní (andělé za tichých nocí opouštějí svá křišťálová sídla a usedají zpívajíce u otevřených oken)

A nyní spočinuly její rty na nynálu a zvolna jej pokryly polibky

Nemohl jsem vzrušením vydržet a pohnul jsem se

Ustrnula

 

Pomohu ti řekl jsem a rozevřel jsem zplna své nohy a opět zdánlivě upadl do klidného dechu spánku

Po chvíli jsem uslyšel jak pečlivě pokleká do místa uprázdněného od mých stehen abych vzápětí ucítil stisk jejích sladkých rtů tam odkud byly odtrženy

Ještě třikrát pokryla polibky hlaveň mého nynála nežli se odhodlala otevřít rty aby hlava nynála naplnila její ústa aby celého nynála vtěsnala do svých krásných úst

 

Znovu jsem uviděl otevřená nebesa nad svým srdcem

Znovu se má duše naplnila hlubokými lesy stříbrnými jezery a krotkou zvěří

Nyní jsem ucítil jak její tichoučká ústa pozbývají prostoru

Jak se její ústa pojednou úží

Jak její květinová ústa sotva stačí pojmout hlavu mého nynála

Byl jsem uchvácen

 

Její zuby zařezávající se nyní do okruží dělícího hlavu od hlavně nynála působily nesnesitelnou závrať a když vystupňovala stisky svého chrupu a rozkyv jejích čelistí dosáhl nejvyššího stupně nahoru dolů ze strany na stranu když její vlasy kroužily jak velký černý orel nad mým klínem když mé semeno naplnilo po okraj trháček jejích úst a když děsivý tanec jejího chrupu neustával až hlava mého nynála zůstala ležet jako urvaný květ na jejím jazyku když celý nynál znovu navštívil komnatu jejích úst

 

Zvedla se a tiše zaplakala na mé hrudi

Pozvedl jsem její tvář pokrytou slzami a políbil jsem ji

Usnuli jsme mlčky oba