14. ledna 2018 (na neděli) Jan Neruda: * * *

JAN NERUDA

* * *

 

Binokl na očích, v ruce hůl

kráčím si květnatým dolem,

vážně jdu, jako bych neviděl,

jaro co tropí zde kolem.

 

Vždyť je to všechno zas na vlas tak

jako před čtyřceti lety –

po nebi známý ten ptákův zpěv,

po stromech známé ty květy!

 

Zase kol děvčátek skotačí

hošíci nezralých boků,

děvčátka písničky zpívají

tištěné tohoto roku.

 

Není, ach není v tom postupu,

všecko jde dávným svým krokem –

bojím se, jenom my starší že

moudříme každičkým rokem!

 

Bojím se, tak že to bude už

do světa skonání všude,

jaro že provždy ty květy své,

mládí své písně mít bude!

Kráčím kol hochů a děvčátek,

Šveholem, zpěvem až zmámen,

binokl na očích, v ruce hůl,

s nehybnou tváří co kámen.