14. června 2015 (na neděli): Marceline Desbordes-Valmorová: Dopis od ženy

MARCELINE DESBORDES-VALMOROVÁ

DOPIS OD ŽENY

 

Vím, psáti psaníčka se ženám nepřísluší;

přec píši Ti,

bys ve mně mohl číst tam v dálce, a v své duši

se ztišiti.

 

A nenakreslím nic, co v Tobě, u mne prosté,

hned nezkrásní;

co přijde od milé, přec pověděno posté,

jak nové zní.

 

Buď ti to pro štěstí! Já dole počkám na ně,

ač temně vím,

že budu naslouchat, byť v dálce, milované,

jen krokům Tvým.

 

Ne, neodvracej se, vlaštovka přeletí-li,

až půjdeš sám,

to já, chtíc dotknout se Tvých rukou jenom chvíli,

se mihnu tam.

 

Odcházíš: s Tebou vše už na pochod se dává,

i květ i lesk,

i krásné léto jde; mně bouře pozůstává

a těžký stesk.

 

Když po rozchodu však jen pláč a víra živí,

tož raději

se rozdělme: já chci mít pláč, ty hlase tklivý,

měj naději.

 

Ne, milý, netrap se a k tomu mně snad kvůli,

vždyť k Tobě lnu;

a mohla bych přát žal své požehnané půli

jen ve zlém snu.

 

přeložila Zdeňka Pavlousková