14.12.2014 (na neděli) V+W: Faustovy skleněné hodiny aneb celkový pohled na Prahu
JIŘÍ VOSKOVEC a JAN WERICH
FAUSTOVY SKLENĚNÉ HODINY ANEB CELKOVÝ POHLED NA PRAHU
Hoši si od rána v písku hráli
U moře svlékla se Venuše do naha
Karbaník měl sen o žaludském králi
Libuše pravila: Hle – Praha
Dějiny plynuly za jasné pohody
Rýsoval Matyáš z Arrasu
Pět hvězdiček spadlo z mostu do vody
A Dalibor hrál na basu
Dost času na války na básně na řeči
Někteří králové víno pili rádi
Rod Přemyslovců vymřel po meči
Více však historie nevyzradí
Za oknem bují tropická květena
V kořenáči dva kaktusy
Obdržela je do věna
K tomu dva vybledlé ubrusy
Kaktusy kvetou jednou za sto let
Rovnodennost ve stoletém kalendáři
Doktor Faust usedl za stolek
A napsal jarní dopis v září
Kalendář opadal až k listopadu
Pomalu Faustovi běžely hodiny
Zdokonalil se v prstokladu
Než dostal zprávy vdoviny
Jsem daltonistka – všechno vidím černě
Svatební bílý šat i noc když spím
Tak svého manžela jsem milovala věrně
Že po každém sňatku znovu ovdovím
Odmítnut Johannes Faust šel na výlet
A slyšel pražské zvony zvolna odbíjet
Takže si vzpomněl: Mlč, Jene
Máš svoje hodiny skleněné
Na mokré písčině staví se hle duha
Nymfa Elida přimísí mořskou pěnu
Mýdlová bublina roste do objemu
Až náhlým mrazem je zasklena do tuha
Tak zpíval přesýpaný písek
S pěnou Faustovy dýmky
Když ji měl doktor dokouřenu
Byl smrti docela blízek
Už nikdy nejezte míchaná vajíčka
Až vaše oči budou slzami lesklé
Jediná lahůdka vám jazyk nezhýčká
Číšníku – čtyři hodiny ve skle!
Čaj ve sklenici o páté skleněné
Večer je průhledný organtýn
Dále od hradu dál ode mne
Volá z tradice Karlův Týn
Ve Faustových hodinách zakleti zůstanem
Skleněné nálady kdy nikdo nic nepoví
Starožitnost pod skleněným poklopem –
Pohled na Prahu celkový