13. prosince 2015 (na neděli) Jiří Kolář: Jez už, prosím tě, kam koukáš?

JIŘÍ KOLÁŘ

JEZ UŽ, PROSÍM TĚ, KAM KOUKÁŠ?

 

NEDLOUBEJ

se v nose, vystydne ti to, jeden

se s tím vaří a ty lovíš, kde co letí, neslyšelas?

Jsem ti snad pro blázny? Budeš

to mít jak led, nerochněj

se v tom jako rochně a jez pořádně, stojí

to takové krvavé peníze a ty děláš,

jako by to byl ultrejch. Mám

snad kleknout na kolena? Naber

si pořádně, nepřevaluj každé sousto tisíckrát

z jedné strany na druhou a jez

jako člověk. Probohaživého

jez, na co jsem to vařila, vždyť je to jako psí čumák! Nemáš

zuby? Já tě budu muset nechat prohlédnout,

jiné dítě by spolklo i lžíci,

kdyby mu máma něco takového předložila,

že ti to vezmu a nedostaneš nic! Napij se,

když nemůžeš, a necachtej se v tom jako kachna. Jak

držíš tu vidličku? Vždyť

si vypíchneš oko. Copak

je to tvrdé? Zlítám všechny krámy,

abych dostala to nejlepší, a ona dělá,

jako bych jí předložila podešev. Ukaž,

já ti to rozkrájím. Je to na samém másle, čekám,

než přijde, aby to nestálo ani minutku,

a ona se v tom potom šťourá dvě hodiny. Dělej,

nemůžu na tebe čekat jako na milence. Že se

nepůjdeme koupat! Co kdybych

zemřela, myslíš, že by tě někdo prosil jíst? Dostala

bys flák bůhvíčeho na talíř,

a kdybys nechtěla, nikdo by tě nenutil. Mrtvý

by se dřív naobědval než ty. Nedloubej se

nožem v nose, jez pořádně. Má

už to jako žábu…