13. března 2015 anonym: Moderní Sapfo

ANONYM

MODERNÍ SAPFO

 

V krajek běli na posteli

běl se větší kmitá:

to tam paní mladá na ní

leží, poodkrytá.

 

Bílá, nahá, chtivě sahá

v bujnou kadeř chloupků

ručkou jemnou houští temnou

v slastnou spěje hloubku.

 

Jak dech vánku v polospánku

roztoužených snění,

rozkoš divá rozechvívá

lačné tělo ženy.

 

Prstík růžný, měkký, pružný

laskání žár tuší,

při tom paní nečekaný

blaha příval vzruší.

 

Ručka vonná divy koná

v tempu stehen obou,

až se změní jejich chvění

zvolna sladkou mdlobou – – –

 

Mysl snící růžolící

paní, až se vzpruží,

v tichém plese usměje se:

K čemu jsou nám muži?