13.8.2014 Vlastimil Třešňák: Nejstarší na světě

VLASTIMIL TŘEŠŇÁK

NEJSTARŠÍ NA SVĚTĚ

 

V králičí kůži přečkává noc

dělí se o teplo se svým kabátem

zapomenutá světem – zapomněla na svět

na kraji města čeká, až přijde ten či ten

 

Před časem potkala v zrcadle svou tvář

teď se děsí setkání s odstupem času

raněná strachem přemlouvá kalendář

každým dnem ztrácí on list – ona krásu

 

Vídá je nejasně, za předním sklem, u volantu

bílé šmouhy, tváře jak z tvarohu

čas od času si vyjedou připomenout lásku

přes celé město k ní – k zapomnělé na rohu