11. prosince 2017 Arthur Cravan: Hlouposti

ARTHUR CRAVAN

HLOUPOSTI

 

Tvé vlasy řeka jsou, já strážce povodí.

Zajaty hřebenem, zaplaví estakádu

a nářkem peřejí se valí v divém pádu

na tvrdý kámen skal, jimž bok tvůj vévodí.

 

Jak míšek muškátu, ambry a rozmarýnu

tvé čelo svěžestí orosí arkády

temnější nežli noc, jež strojí úklady.

Já, plavec zázračný, se nořím pod hladinu.

 

Z tvých vlasů vyrazit a přistát na tvých ústech;

plout kolem očí tvých a klouzat po propustech

na snové lodici a zcela bez cíle!

 

Mřít tóny, kterými nás jenom housle ranní,

od moře ňader plout až k šíji spanilé

a všude podstoupit růžová ztroskotání!

 

přeložil Jiří Pelán