11. června 2017 (na neděli) Jiří Suchý: Kubistický portrét

JIŘÍ SUCHÝ

KUBISTICKÝ PORTRÉT

 

Jeden malíř – to je fakt

Rozhodl se jednou

Namalovat jako akt

Dívku neposednou

 

Připlula jak větříček

Hořely jí líce

Odložila svetříček

Malíř však chtěl více

 

Nejdřív kladla odpor slabý

V očích měla hrůzu

Malíř trval na tom aby

Odložila blůzu

 

Cudně oči sklopila

Pak si dala vodku

Když se trochu opila

Řekla: maluj šotku

 

Už jsem řekl vážení

O té dívce jedné

Že to bylo stvoření

Silně neposedné

 

Jiná by se nudila

Avšak by se nehla

Tato dojem budila

Že ji bodá jehla

 

Malíř se však zahleděl

Do jejího těla

Takže vůbec nevěděl

Co ta dívka dělá

 

Maloval ji odpředu

Maloval jí záda

Přitom ale myslil stále

Zdali ho má ráda

 

Velesladce se mu snilo

O té její kráse

Tu však zjistil že to dílo

Jí nepodobá se

 

To už malíř pochopil

Že se dívka vrtí

Tupý předmět uchopil

Umlátil ji k smrti

 

A tím skončil nenadále

Jeden osud lidskej

Narodil se zato ale

Obraz kubistickej

 

Na něm dívka dává vplen

Zepředu své vnady

Při tom ale zároveň

Obrací se zády

 

Zkrátka dívka ze všech stran

Zobrazena byla

A pochválen budiž pan

Picasso a Filla