11.5.2014 (na neděli) Pierre-Jean de Béanger de Mersix: Kmotra
PIERRE-JEAN DE BEANGER DE MERSIX
KMOTRA
Kmotřičko, která radíš mně Ten první není veliký,
již od raného mládí, však nikdy nebojí se.
mám prosbu k tobě zkušené: Když vložím naň své prstíky
Rci, jak se muži svádí? tu hned ho bývá více.
Mám čas již míti milence. Nemohu žíti bez něho!
Nuž, poraď, kmotra chytrá, Co radíš, kmotra chytrá?
panence Malého,
kde by ho rychle chytla! malého bych se chytla?
Dva strkaj na mě delší čas Ten druhý to je tlustý chlap.
již nosy usmrkané. Kéž prošel by má dvířka!
Ten dlouhý, onen krátký zas. Že neklesává nikdy sláb,
Já stále myslím na ně. To dělá právě šířka!
Jsou oba velmi zdvořilí… Je tlustý, zdá se bez kosti…
Nuž, poraď, kmotra chytrá, Co radíš, kmotra chytrá?
sluší-li Abych si
bych za nosy je chytla? tlustého radši chytla?
Je první jako z kamene, Že mlčíš, kmotra, zdá se mně,
takový ťulpas plavý. že zlou je rada tady.
Vždy mile, mile lehtá mne Mám srdce strašně nevinné
a v koutečku mě baví. a nevím sobě rady…
Je tvrdý, strašně udatný… Když volba tu tak těžká je,
Nuž, poraď, kmotra chytrá. což abych, kmotra chytrá,
Radíš mi, obě dvě,
tvrdého bych se chytla? obě ty skoby chytla?
Ten druhý, vzhledu temného, přeložil Svata Kadlec
má bojovného ducha.
Když rozzlobena plácnu ho,
tu ihned jinde čmuchá.
Je čilý, není nad něho…
Co radíš, kmotra chytrá?
Čilého,
čilého bych se chytla?