11.1.2015 (na neděli) Vladimír Boudník: Loď

VLADIMÍR BOUDNÍK

LOĎ

 

Na veliké zámořské lodi se připravovala slavnost

První námořník měl za úkol, potáhnout kostru konstrukce bílým suknem a ke stropním lampám připevnit tři vysušené albatrosy, kteří byli před několika léty nalezeni v kajutě, ve které jeden lodivod po dlouhé měsíce ukrýval svou milenku.

Lampy se rozhořívaly světlem polárky, když modří albatrosové přervali lana a zůstali ležet na prknech podlahy s přeraženými křídly.

Mezi posádkou byl přítomný mořský satan v přestrojení našeptávače.

Tento rychle přiskočil k albatrosům, vyrval každému z nich péro a bodl se třikrát do žlutého ohyzdného srdce.

Sražená krev vytryskla do prázdných očních důlků ptáků a vtělila je do podoby mořských příšer s přeraženými ploutvemi a ostrými zuby.

Potom počkal našeptávač na kapitána.

Dovolil příšerám, aby v něm usmrtili nedůvěřivost.

A když se kapitán zeptal, kde jsou albatrosové, dozvěděl se, že opilý první námořník jim vdech život a nechal je uletět.

Důvěřivý kapitán nabídl nařknutému ústřici a srazil ho do moře.

…………………………………………

Kormidelník se bál kapitána.

Kdykoli jej rozhněval, musel plouti kolem skal se zavázanýma očima a nenarazit.

Byl to krutý trest!

Na lodi jeli zatracenci, jimž bylo po smrti určeno peklo, nevykoupí-li se na pevnině dobrými činy.

Dosud nepřijeli k pevnině, u níž by mohli přistát.

Mezi zatracenci byl i kormidelník.

Jednoho dne posádka zešílela.

Když utichl vítr, míjela je loď bludného holanďana.

…………………………………………

Šílený lodivod nalezl v podpalubí dívku, která dopíjela poslední sklenku pitné vody.

Spoutal ji řetězy a bičoval ji tak dlouho, dokud jí z prsou nevytrysklo mléko.

Lodivod zůstal nejdéle mezi živými.

Tvrdí to alespoň rybáři, neboť jeho mrtvola jediná nebyla v rozkladu.

…………………………………………