10. června 2016 Jiří Gruša: Stížnost Kerberova

JIŘÍ GRUŠA

STÍŽNOST KERBEROVA

 

Ach ano, mívám čas od času hlad, že bych však mrtvé sem pouštěl jen za medový koláč, je lež. Nepožírám je za to, že si na cestu zapomněli svačinu! Za mě se dovnitř dostali všichni.

 

Musel jsem prostě nahánět hrůzu. Ale hubit je znova? Dávat jim milost, šanci opravy?

 

Jestli jsem něco opravdu hlídal, tedy jen cestu zpět. Jak je to možné, že se teď vracejí? Bydlí snad u živých? Je dole nahoře? Kdo jim to řekl?

 

Kdo jim to dovolil? Má někdo vůbec takovou moc? A ne-li, tak proč si foukají? Vždyť jich je hrstka proti nám! Vždyť jsou to pouhé umrlčí děti.