1.2.2015 (na neděli) Karel Hynek: Balada o ňadrech

KAREL HYNEK

BALADA O ŇADRECH

 

Ruka sahá k vypínači                                        

Klap – a pokoj tone v šeru                                

ticho ticho je po pláči                                        

Matka nakojila dceru                                         

 

Prsy oblé lehce hladí                                          

Než je zavře do košile                                        

Dech svůj s dechem dcery sladí                                   

Sen ji vede s sebou mile…                                 

 

Běží nahá směrem k Nilu                                   

Ňadra tíží její krok                                                      

Arabové jsou jí v týlu                                        

Běží dlouho celý rok                                          

 

Běží rychle k řece Nilu                                       

Hází ňadra do vody                                            ´

Arabové jsou jí v týlu                                        

Vidí vzteklé psovody                                         

 

Ňadra klesnou zvolna ke dnu

Jak zkušený potápěč

„Vyčerpána si tu sednu“

Arab křičí: „Za trest kleč!“

 

Klečí tedy na písčině

Ňadra dávno odnes proud

Přemýšlí tu o své vině –

Až ji vzbudí malý žrout

 

Nerozsvěcí V tmě naprosté

Rozepíná košili

Lidé prostí! Boha proste!

Prsy tam však nebyly!

 

Dítě pláče matka neví

co mu dáti honem pít

Oba prsy pravý levý

Začínají v Nilu tlít

 

Oba leží na dně splasklé

S obtiskem rtů holčičky

Na řece tak jako na skle

Plují pestré lodičky…